aya1.jpg aya2.jpg aya3.jpg aya4.jpg aya5.jpg

AYAHUASCA

Slovo ayahuasca znamená v překladu "liána duší" nebo také "víno duchů". Už název sám vypovídá o schopnosti této látky přenést člověka do jiného světa, "světa duchů", který podléhá odlišným zákonitostem než běžný svět každodenní reality, avšak jenž poučený šaman dokáže pragmaticky využít pro své pozemské cíle. Úvodem je třeba poznamenat, že neexistuje jediná "šamanská škola" ani způsob provádění obřadu. Každý šaman je unikátní praktik, který důvěrně zná realitu rozšířeného vnímání, dokáže se v ní pohybovat a řešit případné obtíže účastníků ceremonie. Zatímco se někteří ayahuasqueros chovají jako citliví psychoterapeuté, kteří ponechávají svou skupinu v důvěrném kontaktu s jejich osobní vizí, jiní praktikují složité rituály, které vyžadují značnou míru participace. To bývá obvyklé zejména u curanderos, kteří mají za cíl výhradně léčení konkrétních tělesných obtíží.

Způsob přípravy ayahuascy je starý přinejmenším několik tisíc let a sám o sobě nepostrádá na zajímavosti. Jedná se totiž o zcela nepravděpodobnou kombinaci dvou rostlin, které se ve volné v přírodě obvykle vyskytují na odlišných místech.

První ingredience, listy Chacruny (Psychotria viridis), obsahuje psychoaktivní DMT - nejjednodušší z triptaminových psychedelik nápadně se podobající mozkovému neurotransmiteru serotonin. Samotné DMT však nemá při orálním podání žádný účinek. Zůstává zcela neaktivní, protože ho v žaludku okamžitě rozloží tzv. MAO-enzymy. Lidské tělo se totiž z nějakého důvodu chová velmi paradoxně: Díky všudypřítomným MAO-enzymům disponuje efektivními mechanismy, které zabraňují tomu, aby se DMT dostalo do krve. Na druhou stranu ale v roce 1985 objevila skupina japonských vědců (viz. Strassman: DMT, The Spirit Molecule), že pokud DMT v krevním oběhu už přítomno je, mozek po něm prakticky "hladoví" a aktivně ho transportuje přes svůj ochranný systém do své tkáně. Není známa jiná psychedelická látka, kterou by mozek tak intenzivně přijímal a v jistém smyslu se k ní choval jako ke glukóze - základnímu zdroji energie.

Až přítomnost druhé ingredience - liány Ayahuasca (Banisteriopsis caapi), která dala nápoji jméno - výše popsané MAO-enzymy na několik hodin inhibuje (blokuje). DMT tak v žaludku odolá okamžité metabolizaci, může přejít do krve a vyvolat příslušné psychologické účinky. Jak dávní indiáni na tuto unikátní kombinaci přišli není známo. Ve starých vizích se uvedené spojení popisovalo jako ultimátní love-story, kdy duchovní síly obou rostlin po sobě touží a nechávají zrodit jednomu z velkých darů bohů daných člověku.

Jaká je zkušenost s ayahuascou? Pro všechny obdobná a přesto pro každého jiná. Odlišně stav rozšířeného vědomí zažívá mysl dospívajícího studenta, odlišně mysl ženy v domácnosti a odlišně mysl vědce. Přestože všichni zakouší tu samou zkušenost, lze ji prociťovat z mnoha různých rovin poznání a existence. Většinou se prožitek jeví jako intenzivní setkání s posvátnem, božstvím, vyšším řádem věcí, který však není mimo nás, ale sami jsme jeho (nevědomou) součástí.

Život sám lze na základní úrovni nahlédnout jako nekonečné množství vědomých interagujících vibrací, jako dynamickou pulzující energii, jejímž účelem je "téct" a "palivem" je jí vášeň. Ta má ve své nejčistší podobě povahu lásky jako zcela konkrétního jsoucna stojící v pozadí za veškerým stvořením. Elementární emoce se zde najednou jeví jako jediné "hodnotné platidlo" pro vše živé, neboť zprostředkovávají proudění i přístup k této prazákladní tvůrčí energii. Už jen samotná zkušenost s emotivní realitou nevědomého světa, kterou lze často prožít velmi vizuálně, představuje z terapeutického pohledu nebývale silný odrazový můstek pro spuštění nejrůznějších léčebných a očišťujících pochodů.

Je pochopitelné, že výše uvedený popis může připadat nezasvěcenému čtenáři poněkud naivní, avšak teprve zážitek sám potvrdí, jak těžko lze zkušenost přenést slovy. Zmíněná rovina hrajících si světelných energií (v linii západní magie často nazývána jako "astrální svět"), která je zároveň místem, odkud obvykle šaman vykonává své působení, přitom stále představuje velmi konkrétní vjem. Odtud cesta udivené mysli, která najednou dostala vstupenku na výlet do nekonečna, teprve začíná. Ačkoliv lze stav vyvolaný ayahuaskou přirovnat k fungování mnohem více známého LSD, kterému se dostalo díky psychedelickému hnutí kolem Timothy Learyho široké popularity v šedesátých letech minulého století, existují zde dva podstatné rozdíly. Ayahuasca s sebou nese STRUKTURU a IDENTITU.

První aspekt souvisí s tím, že po požití nápoje kromě změn vědomí sice následuje tělesný pocit opilosti (odtud i španělský název pro stav pod vlivem ayahuascy "mareacion"), avšak přístup k raciu, intelektu ani k materiálnímu světu není obvykle narušen. Vědomí se pouze otevřou "další dimenze", obohatí se o schopnost putovat po mytologické axis mundi a nahlížet jsoucno z mnoha paralelních realit o zdánlivě nezávislé existenci. Výsledkem proto není psychóza, která je tolik obvyklá pro tripy na uměle syntetizovaném LSD, ale velmi přirozená forma alternativního vnímání, která je zcela v kontextu se vším živým. Místo zmatečného chaosu nabývá povaha jsoucna velmi jasné bohaté struktury - byť jen obtížně abstrahovatelné do racionálně-logických schémat, protože paradox se jeví jako jeden ze základních stavebních kamenů univerza.

Popsané působení těsně souvisí s druhým důležitým aspektem, který reprezentuje vlastní identita rostliny. Ayahuasca je spolu s několika dalšími psychedeliky užívanými přírodními národy (jako je např. kaktus peyote - Lophophora williamsii) přezdívána rostlinný učitel ("planta maestra", "teaching plant"). Během sezení lze totiž rostlinnou podstatu ayahuascy vnímat jako cizorodou inteligentní bytost, jako nezávislého osobního průvodce s velmi konkrétními povahovými rysy, který učí "jak správně žít". Setkání s průvodcem představuje jeden z nejpodivnějších, ale zároveň nejkouzelnějších rysů ayahuascové ceremonie. Jeho osobnost se jeví jako veliká, mocná, moudrá, nezakomplexovaná, přátelská, avšak pevně hájící své zájmy, které jsou identické se zájmy života a celého stvoření. Identitu ayahuascy představuje život sám, silný, organizující a kolonizující vesmírné pustiny. Přijmutí existence vyšší nezávislé inteligence, která je nás schopna konfrontovat s vlastním životem i aspekty všeho bytí, představuje pro západní mysl nelehký úkol, avšak ve výsledku tím získává prožitek nebývale silný a intimní rozměr.

Jinými slovy můžete s ayahuascou nahlédnout do nejhlubších koutů svého nitra nebo se napojit na nejvzdálenější roviny stvoření. Můžete mít pocit, že svůj zážitek řídíte, nebo naopak budete neúprosně vystaveni obrazům, emocím a příběhům, o kterých je rostlina "přesvědčena", že byste měli vidět. Povaha zkušenosti dokáže být natolik rozmanitá, nakolik je rozmanitá sama existence. Pokud se k ní přistupuje s důvěrou a pokorou, jedná se o jednoznačně pozitivní proces, neboť při něm dochází k potlačení ega a vědomému znovunapojení na jednotu celistvého živého bytí. Na druhou stranu nelze tento zážitek doporučit každému. Ayahuasca nemilosrdně bortí konvenční představy o světě i sobě samém, zkušenost s ní je nevratná a rozhodně nefunguje jako příjemná rekreační droga. Z těchto důvodů je rozumné mít předem jasně formulovanou odpověď na otázku, PROČ toužíte odhrnout oponu.